Našla tvorba nejmladších českých umělců a umělkyň zalíbení v 3D počítačové animaci? I když prolínání grafiky nebo grafického designu s volným umění není žádnou novinkou a umělci často využívali 3D grafiku už v posledním desetiletí, existuje mnoho uměleckých děl, která se bez práce v 3D programech neobejdou. Co toto médium do současného umění přináší? Jedná se o módní vlnu nebo zásadní přelom v přístupu k novým technologiím? Na to se zaměřuje výtvarná kritička Tereza Rudolf.

Reflexe: Vizuální umění!

Naprogramované světy. Stala se 3D grafika běžnou součástí současné umělecké tvorby?

Ve Francii nejspíš vznikla první fotografie, i proto se jí v této zemi věnují obzvlášť pozorně. Není to jen největší veletrh zaměřený na fotku, Paris Photo, největší fotografický festival v jihofrancouzském Arles, fotografické sbírky v každém velkém muzeu a nespočet galerií.

Jak Francie pečuje o své fotografické dědictví? Zájem má i o dílo Josefa Koudelky

Poezie a obrazové básně jsou leitmotivem současné výstavy nazvané Devětsil 1920–1931 v Domě U Kamenného zvonu Galerie hlavního města Prahy. Proto výstava začíná záznamem Seifertovy básně Všecky krásy světa, ve které básník také píše: pro svoje básně jsme nalezli krásy úplně nové… Ne náhodou tento verš uvádí textovou část katalogu výstavy.

Krásy světa podle Devětsilu

Národní galerie Praha otevřela na konci minulého roku novou dlouhodobou expozici ve Veletržním paláci. Po expozici „První republika“, jde o další reinstalaci sbírek moderního umění. Výstavní koncepci pro „Umění dlouhého století” připravovala od roku 2017 trojice kurátorů – Veronika Hulíková, Otto M. Urban a Filip Wittlich.

Jak se staví expozice? Ve Veletržním paláci aktualizovali umění dlouhého století

Dá se dnes uživit prodejem uměleckých děl a je podpora současných výtvarných umělců dostatečná? Mají být umělci za výstavy placeni? A jak vypadá spolupráce mezi sběrateli, kurátory a umělci? O tom v pořadu Reflexe: Vizuální umění! diskutují sběratel Boris Kršňák, kurátor Adam Hnojil a výtvarný umělec Marek Číhal.

Umění ve specifické době. Jak ho podporovat?

S Miroslavem Buriánkem navštívíme velkou skupinovou výstavu v pražské galerii Kvalitář. Jak ve svém kurátorském textu k výstavě píše Jan Dotřel: „Je to totiž právě syntéza oborů uměleckých a vědeckých, jejichž kooperace by měla divákovi nabídnout širší horizont poznání. Pokud zůstane na konci otazník a nikoli tečka, bude to jenom dobře.“

Na pozadí nebeského divadla se odehrává náš život. Projekt Space propojuje umění, design, architekturu a vědu

Pozornost poutá nejen svou architekturou, výstavními projekty, publikační činností, ale celkově promyšleným a propracovaným konceptem, jaký jí může lecjaká regionální kulturní instituce závidět.

Když se za uměním jezdí do malého města aneb Fenomén humpolecké 8smičky

Francouzský umělecký trh se v poslední době se stále větším zájmem obrací k umělkyním a umělcům pocházejícím z afrického kontinentu. A už zdaleka nejde jen o velké a stabilní instituce, jakými jsou třeba Fondation Cartier, Institut arabského světa nebo Evropský dům fotografie, které se už roky zaměřují i na prezentaci současného umění ze zemí, jež si teprve hledají své postavení v uměleckém světě.

Cena a hodnota. Jak francouzský trh prezentuje současné umění z Afriky?

Chcete se vypravit ve stopách zrodu moderního umění a nemělo by to být daleko? Vydejte se ve stopách Bauhausu do Německa. Začněte ve Výmaru, zastavte se v Desavě a svou výpravu ukončete v Berlíně. Seznámíte se tak se „stylem“ Bauhausu, reformované umělecké školy, která loni oslavila 100. výročí svého založení.

BAUHAUS: genetický kód pro chápání modernity. Co přinesl výroční rok 2019?

Zvuk kovadliny a teplo výhní nás v pořadu Reflexe: Vizuální umění! vrátí do časů, kdy bylo železo ještě drahým kovem. Kovářství patřilo k nejdůležitějším oborům lidské činnosti, ještě v minulém století byla kovárna v každé větší vesnici. Kovářské postupy jsou stejné už zhruba dva a půl tisíce let, coby nová technika přibylo jen svařování. Jak v současnosti pracují umělečtí kováři a jak se tomuto oboru daří dnes? Na to se v pořadu zaměřil Miroslav Buriánek.

Obrozené kovářství. „Výtvarník má štětec, sochař má hlínu, my máme kladiva,“ říká umělecký kovář

Jaké podmínky a postavení mají na současné výtvarné scéně ženy-umělkyně? A má vůbec smysl pojmenovávat feministické umění nebo určovat kvóty pro zastoupení umělkyň na výstavách a ve sbírkách?

„Nikoho nepřekvapí, když vystavíte jen umělce-muže.“ O genderové slepotě v současném umění

Retrospektivní výstava děl Theodora Pištěka od počátku 60. let po současnost je do 12. ledna 2020 otevřená v Domě umění města Brna. Nese název Angelus a je reprezentativním výběrem zejména malířského díla Theodora Pištěka, který doprovází dvě monumentální prostorové instalace.

Iluze, která popírá sebe sama. V Brně vystavují díla Theodora Pištěka

Klimatickou změnu a vliv člověka na životní prostředí v současnosti stále častěji řeší nejen umělci, ale i designéři a módní návrháři. Jak tato situace proměňuje roli designérů v dnešním světě a jak na ni reaguje umění? 

Dobrý design zohledňuje ekologii. Jak klimatická krize mění roli designérů?

Třicet let svobody výtvarnou scénu radikálně proměnilo. Co umělcům přinesl rok 1989, jaké podmínky dnes mají a kdo a jak jim pomáhá se prosadit? A jak prostředí výtvarného umění ovlivnila existence komerčních galerií? Na to se zaměřil pořad Reflexe: Vizuální umění!, který připravila Alena Rokosová.

Co přineslo 30 let svobody výtvarnému umění? Daří se privátní sféře a galeriím, umělcům roste konkurence

Cena Marcela Duchampa pro současné umění existuje ve Francii od roku 2000. Uděluje ji asociace ADIAF, která se snaží o prezentaci francouzského současného umění v zahraničí.

Humanita a elegance. Nejvyšší francouzské ocenění pro současné umění je Cena Marcela Duchampa

Moderovaný pořad s důrazem na analytický přístup, kauzy. Souvislosti české a evropské a světové kultury. Monografická vydání věnovaná důležitým kulturním událostem, fenoménům, tendencím.

hubhopper

Reflexe: Vizuální umění!

hubhopper